Slovníček

• 15minutové město
  Koncept městského plánování, jehož cílem je, aby všechny základní služby a potřeby – jako je práce, nakupování, vzdělávání, zdravotní péče a volnočasové aktivity – byly dostupné do 15 minut chůze nebo jízdy na kole od domova. Koncept usiluje o zkrácení doby strávené dojížděním, podporu aktivní dopravy a zlepšení kvality života ve městech.
   
• Adaptace
  Proces, při kterém se lidé a společnost přizpůsobují na již existující nebo očekávané dopady klimatické změny. Cílem adaptace je omezit negativní dopady klimatické změny a využít příležitostí, které se v souvislosti s ní objevují. Patří sem například výstavba protipovodňových zábran nebo pěstování odolnějších plodin.
   
• Akumulace energie
  Ukládání energie za účelem jejího pozdějšího využití. Tento termín se nejčastěji používá v souvislosti s elektrickou energií, například v bateriových úložištích nebo přečerpávacích elektrárnách.
   
• Akumulace tepla
  Ukládání tepelné energie v různých materiálech, jako je voda, kámen nebo stavební konstrukce, aby mohla být využita později. Příkladem je ohřev vody v zásobníku solárními panely během dne pro použití večer nebo uložení přebytků tepla v betonu.
   
• Albedo
  Popisuje míru odrazivosti povrchu. Čím vyšší albedo povrch má, tím více slunečního záření odráží zpět do vesmíru a méně tepla pohlcuje. Sníh má vysoké albedo (0,8–0,9), zatímco tmavé povrchy, jako je asfalt (0,05–0,1), mají nízké albedo. Pokles albeda v Arktidě kvůli tání ledu je příkladem pozitivní zpětné vazby, která zesiluje globální oteplování.
   
• Atlantická meridionální cirkulace (AMOC)
  Jedná se o velký oceánský proud v Atlantiku, který funguje jako součást celosvětového termohalinního výměníku. AMOC přenáší teplou, povrchovou vodu z rovníkových oblastí na sever a studenou, hustou vodu na jih. Zpomalení nebo kolaps AMOC by měl výrazný dopad na klima v Evropě.
   
• Autoregulace
  Schopnost systému řídit sebe sama na základě informací z vnějšího i vnitřního prostředí. Uplatňuje se při ní princip zpětné vazby, kdy odpověď buňky nebo organismu zpětně ovlivňuje původní signál.
   
• Brownfields
  Zanedbané nemovitosti (pozemky, budovy nebo areály), které vznikly jako pozůstatky průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské nebo jiné aktivity. Jejich revitalizace je udržitelnou alternativou k výstavbě na tzv. zelené louce.  Nelze je efektivně využívat bez předchozí regenerace.
   
• CCS (Carbon Capture and Storage)
  Technologie pro zachytávání uhlíku, jejímž cílem je zachytit oxid uhličitý (CO2​) z průmyslových zdrojů a uložit ho trvale do podzemí.
   
• Certifikace
  Nezávislé ověření kvality procesů, produktů nebo služeb, které zvyšuje důvěru zákazníků. Příkladem je certifikace ISO 9001, což je mezinárodně uznávaná norma pro systémy managementu kvality.
   
• Cirkulární ekonomika
  Model, který se snaží omezit produkci odpadu a maximálně využívat suroviny a výrobky v nekonečném cyklu. Na rozdíl od lineární ekonomiky „vyrobit-použít-vyhodit“ se zaměřuje na opětovné použití, regeneraci a recyklaci.
   
• CO₂eq (ekvivalent oxidu uhličitého)
  Standardizovaná jednotka, která umožňuje porovnávat klimatický dopad různých skleníkových plynů. Jednotka přepočítává dopad plynů jako je metan nebo oxid dusný na základě jejich potenciálu globálního oteplování do jedné srovnatelné hodnoty.
   
• COP (Conference of the Parties)
  Hlavní rozhodovací orgán Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Jde o každoroční setkání, kde se představitelé zemí (tzv. smluvních stran) dohadují na nových opatřeních a hodnotí pokrok v boji proti klimatické změně.
   
• Čtvrtohory
  Geologická epocha, která začala zhruba před 2,5 miliony let a pokračuje dodnes.Toto období je charakteristické opakovaným střídáním dob ledových a meziledových. Současná klimatická změna probíhá v řádu desetiletí, což je ve srovnání s přirozenými cykly čtvrtohor s nebývalou rychlostí.
   
• Decentralizace energetiky
  Proces, při kterém se výroba energie přesouvá od velkých, centrálních elektráren k menším, lokálním zdrojům, jako jsou například solární panely na střechách domů.
   
• Decoupling (oddělení)
  Znamená snahu zvyšovat hospodářský růst, aniž by rostla spotřeba surovin a energie. Například vyrábět víc, ale s menším množstvím materiálu, vody nebo emisí – tedy „odpojit“ ekonomický růst od poškozování životního prostředí.
   
• Demokratizace energetiky
  Znamená, že výroba energie už není jen v rukou velkých firem, ale lidé a obce si ji mohou vyrábět sami – například pomocí solárních panelů nebo větrných turbín. Cílem je větší nezávislost, spravedlnost a účast občanů na energetickém systému.
   
• Degradace půdy
  Zhoršování kvality půdy, což vede ke snížení její úrodnosti.
   
• Desertifikace
  Vysychání krajiny, proces přeměny kulturní krajiny na poušť.
   
• Desková tektonika
  Teorie, která vysvětluje pohyb zemské kůry a její vliv na další geologické procesy.
   
• Dezinformace
  Nepravdivé nebo zavádějící informace, které se šíří za účelem ovlivnění veřejného mínění.
   
• Dědičnost
  Schopnost organismů předávat genetickou informaci (geny) z jedné generace na druhou, čímž zajišťují zachování druhu. Je jedním z hlavních mechanismů evoluce, která je však zároveň založena na proměnlivosti a mutacích.
   
• Distribuční soustava
  Síť pro přenos elektrické energie od výrobců ke spotřebitelům.
   
• Dýchání
  Buněčný proces, při kterém organismy uvolňují chemickou energii uloženou v organických molekulách, aby mohly pohánět své životní funkce. Při dýchání organismy uvolňují oxid uhličitý, na rozdíl od fotosyntézy, která oxid uhličitý spotřebovává na stavbu organických sloučenin.
    
• Ekodesign
  Přístup k designu výrobků, který zohledňuje jejich dopad na životní prostředí během celého životního cyklu výrobku. Cílem je minimalizovat spotřebu energie a materiálu, usnadnit recyklaci a prodloužit životnost produktu.
   
• Ekologická stopa
  Měří, kolik prostoru (biologicky produktivní plochy) na Zemi je potřeba pro zajištění životního stylu a spotřeby jednotlivce nebo skupiny lidí.
   
• Ekosystém
  Ekosystém je ucelená soustava organismů a jejich neživého prostředí.
   
• Emise přímé/nepřímé
  Přímé emise jsou ty, které vznikají přímo u zdroje (např. kouř z komína uhelné elektrárny), zatímco nepřímé emise jsou ty, které vznikají nepřímo v souvislosti s danou činností, mimo ni (např. emise z dopravy uhlí do elektrárny).
   
• Energetická soběstačnost
  Schopnost pokrýt vlastní spotřebu energie z vlastních zdrojů.
   
• ESG (Environmental, Social, Governance)
  Metodika pro hodnocení udržitelnosti a společenské odpovědnosti firem ve třech oblastech: životní prostředí, sociální odpovědnost a řízení. Výsledkem jsou čísla, která vyjadřují „udržitelnost“ či „odpovědnost“ firmy a jsou důležitou informací např. pro investory.
   
• Etika
  Morální zásady, které určují správné chování. V kontextu životního prostředí se týká uznání morální povinnosti chovat se udržitelným a spravedlivým způsobem.
   
• EU ETS (Emissions Trading System)
  Systém obchodování s emisními povolenkami v Evropské unii.
   
• Evoluce života
  Dlouhodobý vývoj života na Zemi.
   
• Externalita
  Vedlejší, často nezamýšlené dopady ekonomické činnosti na třetí stranu, které nejsou zahrnuty v ceně produktu nebo služby. Může být negativní (např. znečištění ovzduší továrnou) nebo pozitivní (např. údržba zahrady, která zkrášluje sousedství).
   
• Fosilní paliva
  Paliva jako je uhlí, ropa a zemní plyn, která vznikla v geologické minulosti rozkladem zbytků organismů bez přístupu vzduchu. Jejich spalování je hlavní příčinou zvyšování koncentrace CO2​ v atmosféře.
   
• Fotosyntéza
  Proces, při kterém rostliny a některé další organismy přeměňují sluneční energii a oxid uhličitý na chemickou energii a složitější organické molekuly. Jako vedlejší produkt při fotosyntéze vzniká kyslík.
   
• Globální oteplování
  Nárůst průměrné globální teploty povrchu Země s řadou významných důsledků pro klima, ekosystémy a život člověka.
   
• Greenwashing
  Zavádějící marketingová strategie, kdy se firmy prezentují jako ekologicky příznivé či odpovědné, aniž by jejich činnost skutečně odpovídala těmto tvrzením. Např. ropná společnost, která používá ve své reklamě zelené barvy a symboly přírody, zatímco její hlavní činností je těžba fosilních paliv.
   
• Chytrá síť (Smart Grid)
  Elektrická síť, která je plně automatizovaná a umožňuje obousměrnou komunikaci mezi zdroji a spotřebiči elektřiny.
   
• Inflace komunikace
  Fenomén, kdy je informační prostor přesycen neověřenými a zavádějícími zprávami. Stejně jako ekonomická inflace snižuje hodnotu měny, inflace komunikace snižuje hodnotu informací a ztěžuje orientaci v informačním prostoru.
   
• IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change)
  Mezivládní panel pro změnu klimatu, což je orgán OSN, který shromažďuje a hodnotí vědecké poznatky o změně klimatu. Vzniklé hodnotící zprávy obsahují přehled a doporučení pro politické představitele států.
   
• Klimatická daň
  Daň, která zpoplatňuje aktivity přispívající ke změně klimatu, například těžbu a spalování fosilních paliv.Příjmy z této daně mohou být zpětně rozdělovány mezi občany formou klimatické dividendy.
   
• Klimatická dividenda
  Nástroj, který rozděluje příjmy z uhlíkových daní nebo emisních povolenek zpět občanům. Cílem je kompenzovat zvýšené náklady spojené s přechodem k čistším zdrojům energie a zajistit tak sociální spravedlnost.
   
• Klimatická migrace
  Jev, kdy musí lidé opustit své domov kvůli dopadům klimatické změny. Např. kvůli suchu, vzestupu hladiny moře či souvisejícím druhotným důsledkům (politická nestabilita, chudoba, nemožnost zemědělství apod.).
   
• Klimatická změna
  Dlouhodobá a významná změna klimatu, která se projevuje globálním oteplováním, zvýšenou nestabilitou klimatu a relativně častějšími povětrnostními extrémy. Lokální projevy na různých místech planety se liší.
   
• Klimatický model
  Komplexní počítačová simulace klimatického systému Země, kterou vědci používají k vytváření předpovědí a scénářů budoucího vývoje klimatu.
   
• Klimatický scénář
  Projekce budoucího vývoje klimatu, která zohledňuje různé předpoklady o budoucích fyzikálních, socioekonomických a technologických změnách.
   
• Kolaps
  Proces, kdy dochází k relativně rychlému a nevratnému zhroucení systému. Příkladem je hrozící kolaps Atlantické meridionální cirkulace, který by měl za následek drastické změny v počasí v Evropě.
   
• Koloběh uhlíku
  Globální bio-geo-chemický cyklus, který popisuje pohyb uhlíku mezi atmosférou, oceány, litosférou, půdou a živými organismy.
   
• Koncentrace CO2​ v atmosféře
  Měří se v jednotkách ppm (parts-per-million). Zvyšování koncentrace CO2​ je přímo spojeno s globálním oteplováním.
   
• Městský tepelný ostrov
  Jev, kdy jsou městské oblasti výrazně teplejší než okolní venkov. Příčiny jsou trojí: tmavé umělé povrchy pohlcují více tepla, absence vegetace, která by mohla chladit, a odpadní teplo z lidské činnosti (doprava, vytápění).
   
• Modrozelená infrastruktura
  Systém, který využívá prvky vody (modré) a zeleně (zelené) k účinné adaptaci měst na klimatickou změnu. Příkladem jsou zelené střechy či fasády, propustné povrchy nebo jezírka, které zadržují vodu a chladí vzduch.
   
• Mutace
  Náhodná (avšak principielně probíhající) dědičná změna v genetické informaci organismu. Mutace jsou klíčové pro evoluci, protože vytvářejí variabilitu, na kterou působí přirozený výběr.
   
• Nařízení o taxonomii
  Regulační rámec EU, který definuje, jaké ekonomické činnosti lze považovat za „environmentálně udržitelné“.Pomáhá investorům činit informovaná rozhodnutí a brání greenwashingu.
   
• Názory a fakta
  Fakta jsou objektivně ověřitelné skutečnosti, zatímco názory jsou subjektivní a založené na přesvědčení. V době šíření dezinformací je klíčové rozlišovat mezi těmito dvěma koncepty.
   
• Nerovnost
  Rozdíl v rozdělení příjmů a bohatství ve společnosti. Nerovnost uvnitř mnoha zemí roste. Česká republika je relativně rovnostářská v příjmech, v majetkové nerovnosti však patří k nejnerovnějším v Evropě, což může mít dlouhodobé sociální dopady.
   
• Nestabilita klimatu
  Fenomén, kdy se klimatický systém stává méně předvídatelným a jsou častější extrémní výkyvy počasí. Souvisí s narušením přirozených stabilizačních mechanismů, chování mořských proudů aj.
   
• Odlesňování
  Kácení lesů, resp. změna využití původně lesní půdy. Odlesňování má zásadní dopad na klima a biodiverzitu, neboť ničí přirozené pohlcovače oxidu uhličitého (stromy aj.) a biotopy organismů.
   
• Odpovědnost
  Převzetí závazku za své činy. V kontextu řešení globálních problémů se týká odpovědnosti jednotlivců, firem a států za jejich dopady na životní prostředí a společnost.
   
• Okyselování prostředí
  Jev způsobený emisemi (např. oxidu siřičitého, oxidu uhličitého), které reagují s vodou v atmosféře i oceánech. Kyselé deště poškozují lesy, půdu a vodní ekosystémy.
   
• Overshoot
  Jde o situaci, kdy poptávka lidstva po přírodních zdrojích přesahuje schopnost ekosystémů je obnovovat a regenerovat. Globální overshoot znamená, že lidstvo spotřebovává zdroje rychleji, než je planeta dokáže dodat. Tento stav je z podstaty nestabilní a vede k vyčerpávání přírodního kapitálu a akumulaci odpadů.
   
• Participativní politika
  Princip zapojování občanů a veřejnosti do rozhodování a plánování. Cílem je zvýšit efektivitu a relevanci veřejných financí a posílit pocit sounáležitosti.
   
• Pařížská dohoda
  Mezinárodní dohoda o klimatu přijatá 198 státy světa v roce 2015 na COP21. Jejím hlavním cílem je udržet globální oteplení výrazně pod 2 °C oproti předindustriální úrovni a usilovat o omezení oteplení na 1,5 °C.
   
• Permafrost
  Trvale zmrzlá půda, která obsahuje velké množství uhlíku a metanu. Tání permafrostu v důsledku globálního oteplování uvolňuje tyto plyny do atmosféry, což vytváří pozitivní zpětnou vazbu a urychluje oteplování.
   
• Planetární meze
  Soubor devíti vědecky definovaných limitů, které popisují, jak dalece může lidstvo ovlivňovat planetární systémy, aniž by došlo k narušení globální stability. Překročení těchto limitů, jako je například mez pro změnu klimatu nebo pro biodiverzitu, může vést ke kolapsu systémů, na kterých závisí život.
   
• Plýtvání potravinami
  Vyhazování potravin, které lze konzumovat. Plýtvání má významné environmentální dopady, protože zahrnuje zbytečné spotřebování vody, půdy a energie, a vytváří emise skleníkových plynů.
   
• Politický marketing
  Používání marketingových technik v politice. Má za cíl vytipovat a popsat voliče a následně je přesvědčit, aby podpořili konkrétní politickou stranu či jednotlivce. Je považovaný za nekorektní přístup v komunikaci, neboť jedna ze stran dialogu (veřejnost) zpravidla netuší, že je manipulována a může jen těžko rozlišit populismus a šíření dezinformací.
   
• Populismus
  Politický styl, který se odvolává na "lid" a staví ho do opozice proti "zkorumpovaným elitám". Populismus často vede k hromadění moci a oslabování demokratických mechanismů.
   
• Proxy data
  Nepřímé záznamy vlastností klimatu z minulosti, které se nacházejí v přírodních "archivech", jako jsou letokruhy stromů, ledovcová jádra, korály nebo usazeniny v jezerech. Vědci je používají k rekonstrukci klimatických podmínek před dobou, kdy začala systematická přístrojová měření.
   
• Průměrná globální teplota povrchu Země
  Ukazatel, který vyjadřuje průměrnou teplotu na povrchu planety. Zvyšování této teploty je hlavním znakem globálního oteplování.
   
• Recyklace
  Zpracování odpadního materiálu na nové výrobky. Je to důležitý prvek cirkulární ekonomiky.
   
• Regenerace zdrojů
  Obnovení přírodních zdrojů, jako je půda, voda či lesy. V kontextu udržitelnosti se jedná o podporu přirozených procesů, aby ekosystémy mohly doplnit zdroje, které jsou využívány.
   
• Resilience, adaptace, mitigace
  Tři klíčové strategie pro reakci na klimatickou změnu.
  • Mitigace se zaměřuje na snížení emisí skleníkových plynů (řešení příčin).
  • Adaptace se zaměřuje na přizpůsobení se dopadům, které jsou již nevyhnutelné (řešení důsledků).
  • Resilience je schopnost systému, společnosti nebo jednotlivce připravit se, resp. zotavit se z narušení a vrátit se do normálního stavu.
     
• Biologická rozmanitost (biodiverzita)
  Různorodost druhů, ekosystémů a genetické informace na Zemi. Je životně důležitá pro stabilitu a odolnost ekosystémů. Její úbytek je jedním z hlavních projevů lidského tlaku na planetu.
   
• Spalování
  Chemická reakce, při které organické látky, jako jsou fosilní paliva, reagují s kyslíkem a uvolňují energii, vodu a oxid uhličitý.
   
• Spravedlivá transformace
  Princip, který se snaží zajistit, aby přechod k nízkouhlíkové ekonomice byl sociálně spravedlivý a nedopadal negativně na lidi, kteří jsou na výchozím fungování ekonomiky nejvíce závislí.
   
• Sféry Země
  Čtyři navzájem propojené části planety, které tvoří jeden složitý systém: litosféra (pevný povrch), hydrosféra (voda), atmosféra (vzduch) a biosféra (život). Většinou se ještě rozlišuje též krosféra (zmrzlý povrch země) zahrnující led a permafrost.
   
• Systém
  Soubor prvků, které jsou navzájem propojené a ovlivňují se. Země je komplexní systém, kde změna v jedné jeho části (např. klima) má přímé dopady na ostatní části (např. lidská společnost a ekonomika).
  
   
• Technologičtí giganti 
  Velké (obvykle nadnárodní) a vlivné technologické společnosti.
   
• Termohalinní výměník
  Celosvětový systém mořských proudů, který pohání rozdíl teploty (termo) a slanosti (halin) vody. Studená a slanější voda klesá ke dnu a teplejší, méně slaná stoupá – tím se přenáší teplo po planetě. Díky tomu má např. Evropa mírnější klima.
   
• Uhlíková daň
  Daň, která zpoplatňuje emise oxidu uhličitého. Je to tržní nástroj pro snižování emisí, protože ekonomicky motivuje firmy a jednotlivce k přechodu na čistší zdroje.
   
• Uhlíková stopa
  Celkové množství emisí skleníkových plynů (vyjádřené v CO2​eq), které vznikají v důsledku nějaké činnosti. Může se počítat pro jednotlivce, stát, firmu nebo produkt.
   
• Uhlíkově neutrální / bezemisní ekonomika
  Stav, kdy jsou antropogenní emise oxidu uhličitého (CO2​) vyváženy jeho pohlcením nebo zcela eliminovány.
   
• Uhlíkové offsety
  Kredity, které umožňují firmám kompenzovat své emise podporou projektů, které snižují emise jinde. Např. podpora projektů zalesňování nebo regenerativního zemědělství.
   
• Udržitelný rozvoj
  Rozvoj, který zajišťuje potřeby současných generací, aniž by ohrozil schopnost budoucích generací uspokojovat ty své. Koncept je založen na provázanosti tří pilířů: environmentálního, sociálního a ekonomického.
   
• Upcyklace
  Proces, kdy se z odpadního materiálu vytvoří produkt s vyšší hodnotou a kvalitou, než měl původní materiál.
   
• Vodní stopa
  Celkový objem sladké vody, který je přímo nebo nepřímo využit, spotřebován nebo znečištěn při výrobě produktu nebo v rámci dané činnosti.
   
• Vymírání
  Proces, při kterém mizí biologické druhy z povrchu Země. Ačkoli je vymírání přirozenou součástí evoluce, současná rychlost je mnohonásobně vyšší, než dosud zaznamenaná přirozená rychlost.
   
• Vysoušení krajiny (desertifikace)
  Důsledek klimatické změny, který narušuje schopnost půdy a vegetace zadržovat vodu. Zhoršuje se také vlivem odlesňování či nevhodné zemědělské technologie.
   
• Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal)
  Strategie Evropské unie, jejímž cílem je dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a oddělit ekonomický růst od využívání zdrojů.
   
• Zemědělství 
  Intenzivní - zemědělství, které se zaměřuje na co nejvyšší výnosy za použití průmyslových technologií a chemikálií.
  • Regenerativní - zemědělství, které se zaměřuje na obnovu kvality půdy, upřednostňuje přírodní procesy.
  • Ekologické - nepoužívá chemická hnojiva ani pesticidy a snaží se udržet zdravou půdu, čistou vodu a pestrou krajinu. Důraz je na přirozené procesy – střídání plodin, kompostování, chov zvířat v dobrých podmínkách.
     
• Zpětná vazba
  Princip, kdy odpověď systému na signál zpětně ovlivňuje zdroj signálu. Pozitivní zpětná vazba signál zesiluje, zatímco negativní zpětná vazba ho tlumí.
   
• Zranitelnost
  Míra náchylnosti systému, komunity nebo jednotlivce k poškození nebo újmě v důsledku dopadů klimatické změny. Větší zranitelnost snižuje schopnost adaptace.
• Životní cyklus výrobku
  Komplexní pohled na produkt, který zahrnuje všechna stádia od těžby surovin přes výrobu, používání a likvidaci. Používá se pro posouzení environmentálních dopadů výrobků a služeb.