3. Vývoj planety a lidské civilizace

Tato kapitola by měla nastínit skutečnost, že lidské dějiny jsou především environmentální dějiny. Že za významnými milníky stojí klimaticky příznivá období (vznik Mezopotámie, Egypta) nebo naopak neúrody, hlad a nemoci (stěhování národů, Velká francouzská revoluce). Za některé krize si lidé mohli sami (zasolení půd, odvodnění jezer, ozonová díra), některé byly zapříčiněny přírodními cykly nebo událostmi (výbuchy sopek, sluneční aktivita a důsledkem pak například malá doba ledová). Je to kapitola, která patří do dějepisu a zeměpisu.

Doporučeno pro vyučovací předměty

dějepis, zeměpis/geografie, základy společenských věd, etika, jazyky

Klíčové pojmy

vývoj klimatu, rozvoj a zánik civilizace, čtvrtohory, průměrná globální teplota povrchu Země, koncentrace CO₂ v atmosféře, adaptace, ekosystémy, kolaps, rychlost změn, vliv klimatu na vývoj člověka/civilizace, vliv člověka na vývoj klimatu

Cíle výuky po absolvování tématu:

Žák rozliší a vyjmenuje některé přírodní a antropogenně ovlivněné události, které měnily běh dějin.
Žák dokáže definovat prostředí, které je příhodné pro život a zdravý rozvoj civilizace.

Důkazy o učení:

Správně seřazené události na časové ose (viz učebnice) a nalezení příčin nebo důsledků jednotlivých událostí.

Související lekce z webu Učím o klimatu

Proměny klimatu ve středověku a novověku
Jak získáváme stará data
Klimatická timeline
Velikonoční ostrov
Proč zanikla keltská civilizace?
Hlas původních obyvatel

Úkoly pro studenty

Kdy v holocénu bylo nejchladnější, a kdy naopak nejteplejší klima?

Nejtepleji bylo v období tzv. holocénního klimatického optima (cca 8000–5000 př. n. l.), kdy byly teploty na severní polokouli až o ~1 °C vyšší než v předindustriální době. V té době se například saharská oblast zelenala, a sever Evropy se dal osídlit i bez kožešin.
Nejchladnější fáze holocénu přišla relativně nedávno: tzv. malá doba ledová (cca 1300–1850 n. l.) – chladné zimy, zamrzající řeky, neúrody a hladomory. Známé obrazy zamrzlé Temže nejsou renesanční romantika, ale realita.

Co znamenají teplotní výkyvy ve čtvrtohorách? Jak k nim došlo?

Ve čtvrtohorách (posledních ~2,6 milionu let) se střídají doby ledové a meziledové – průměrně zhruba jednou za 100 000 let. Tyto cykly jsou řízeny tzv. Milankovičovými cykly: pravidelnými změnami sklonu zemské osy, výstřednosti oběžné dráhy a precese (kolísání zemské osy).
Tyto jemné změny slunečního záření na různých místech planety (zejména na severu) rozkolísávají globální klima. K tomu se přidávají zpětné vazby – např. albedo - odrazivost sněhu, změny oceánských proudů, koncentrace CO₂ a metanu. Výkyvy jsou přirozené, ale probíhají staletí až tisíciletí, ne desítky let jako dnes.

Proč je dnešní oteplení katastrofální, když v historii planeta přežila i mnohem teplejší období?

Planeta přežila, ale život na ní se často otřásl v základech – například v době paleocénně-eocenního teplotního maxima (~56 mil. let zpět) vzrostla teplota o ~5 °C během několika tisíc let, oceány se okyselily a proběhla velká migrace a přeskupení druhů.

Dnes ale teplota roste rychlostí až 0,2 °C za dekádu – asi 50× rychleji než v nejrychlejších obdobích minulosti. Problém není ani tak samotné oteplení, ale především jeho rychlost, rozsah a načasování – probíhá v době, kdy jsme si my i ostatní druhy vytvořili složité ekosystémy, zemědělství a infrastrukturu, které se na takovou změnu nestíhají adaptovat.

V čem se liší nástup doby meziledové a dnešní klimatická změna (v obou případech dochází k oteplení)?

Nástup doby meziledové (např. po posledním zalednění před cca 12 000 lety) byl řízen přirozenými astronomickými faktory a trval tisíce let. Teplota rostla pozvolna, CO₂ se uvolňoval především z oceánů a půd. Zatímco současná klimatická změna je způsobena spalováním fosilních paliv a lidskou činností, koncentrace CO₂ a CH₄ rostou extrémně rychle a teplota stoupá v řádu desetiletí, nikoli milénií. Jde tedy o antropogenní, zrychlený a nevratný proces, ne o přirozený výkyv.

Co se pro planetu změnilo s nástupem globální lodní dopravy (v 16. století)?

Začala první fáze globalizace přírody i obchodu:

Biologické invaze – rostliny, zvířata i mikroorganismy byly nedopatřením či záměrně přemístěny mezi kontinenty (tzv. Kolumbovská výměna).
Zavlečení chorob mělo ničivý dopad na domorodá obyvatelstva (zejména v Americe).
Byl to moment, kdy se planeta poprvé ekologicky "propojila", a zároveň začal tlak na její rovnováhu.

Jaké změny přinesl na Zemi bouřlivý rozvoj průmyslu a posléze i turismu od 19. století dále?

Průmyslová revoluce (od ~1850) přinesla masivní spalování uhlí a ropy, prudké zvýšení emisí CO₂ a dalších skleníkových plynů.
Urbanizace a industrializace zásadně proměnily krajinu – znečištění ovzduší, vody i půdy, odlesňování, zábory zemědělské půdy.
Masový turismus od 20. století zrychlil spotřebu fosilních paliv, způsobil tlak na přírodní lokality (pláže, hory, památky), zvýšil množství odpadu a posílil globální uhlíkovou stopu.
Lidé se začali masově přesouvat a konzumovat, ale planeta zůstala stejně velká – a ekologické účty se začaly hromadit.

Rozšíření učiva

Klimatická timeline (45 minut)

Vzhledem k podobě hry, pravidel, nutnosti tisku barevných kartiček… jsme hru umístili na web ucimoklimatu.cz. Můžete si ji stáhnout tady. Pozor hru tvořili studenti střední školy Montessori Polná, některé údaje, které jsou uvedeny v popisu událostí raději ověřte.

Můžete ale hru se studenty sami sestavit, stejně jako jsme to udělali my. Buď se inspirujte událostmi, které jsme pro vás vybrali (těch je 24), nebo nechejte každého vylosovat jednu událost, zhotovit (nakreslit) hrací kartu, něco o dané události zjistit a dál pokračovat podle pravidel uvedených v odkazu.

Příběh

K osídlení Grónska Evropany došlo kolem roku 1000 n.l., v době tzv. středověkého klimatického optima. K jeho opuštění došlo o 350 let později. Na základě nálezu koster archeologové usuzují, že vikingští osadníci v té době trpěli hladem a nemocemi. Příčin zániku mohlo být více, ale téměř jistě měly všechny vztah ke zhoršení klimatu - v Evropě začala tzv. Malá doba ledová.
Proč, ale Vikingové v Grónsku dopadli takto neslavně, když jejich sousedé na Islandu a Inuité toto období přestáli bez větších obtíží? Kultura Inuitů závisela na lovu a rybolovu, Vikingové byli především zemědělci a pastevci. Inuité se oblékali do kožešin a využívali pouze místní suroviny, Vikingové dávali přednost textilu a ten, stejně jako kovové nástroje a klenoty importovali z Norska. Může tedy za neúspěch Vikingů jejich konzervativnost související s pocitem kulturní nadřazenosti? Jisté je, že nepřizpůsobení se tehdejší změně klimatu a závislost na dovozu stály potomky Erika Rudého život.