14. V jaké společnosti budeme žít?

Česká společnost je v mnoha otázkách rozdělena, Někde tak moc, že spolu mají problém komunikovat členové jedné rodiny. Může za to personalizovaný systém reklam a mediálních výstupů na sociálních sítí, zavírání se do bublin, neschopnost kriticky hodnotit informace, přemíra zpráv, ze kterých se jen těžko vybírají ty klíčové a také ruská dezinformační válka. Společnost je tedy rozdělena i v otázkách životního prostředí. Velkým strašákem je evropská Zelená dohoda (Green deal), kterou většina obyvatel ČR nezná, ale dokáže se proti ní ostře postavit. Slovy kolegy, environmentálního psychologa a sociologa Jana Krajhanzla: "Našimi největšími problémy v otázkách ochrany klimatu je ticho a křik".

Doporučené vyučovací předměty

základy společenských věd, matematika, výtvarná výchova, jazyky

Klíčové pojmy

ekonomické nerovnosti, spolupráce, participativní politika, sociální nepokoje, zranitelné skupiny, populismus, klimatická migrace, dezinformace, technologičtí giganti, politický marketing, inflace komunikace

Cíle:

Žák objasní některé strategie v komunikaci ochrany klimatu.
Žák vysvětlí bez emocí a hodnocení, co je obsahem Zelené dohody pro Evropu.

Důkazy o učení:

Žák dokáže vytvořit podle níže uvedené strategie výrok či nadpis článku, který je vymezen pozitivně, dobrou praxí, přes naději a dialog.

Související lekce z webu Učím o klimatu

společnost budoucnosti
PŘÍBĚHY Z BUDOUCNOSTI
ANNA ANEB JAKÝ BUDE ROK 2082?
SOLARPUNK

lišíme se v názorech
VĚDA VS VEŘEJNOST
KLIMASKEPTICKÉ ARGUMENTAČNÍ FAULY
NAZELENO
OBRAZ INTERAKCE

transformace
RACE TO ZERO

média
MÉDIA O KLIMATU
CITÁTY O KLIMATICKÉ ZMĚNĚ

politika, vlády, lídři
PRACUJ PRO KLIMA
KLIMATICKÁ KONFERENCE
FARMA ZVÍŘÁTEK
KDYŽ SE ŘEKNE DOTACE

Správné řešení ilustrace:

8% Angažovaní pro Zelenou dohodu - Silně podporují ochranu klimatu včetně Zelené dohody.
8% Angažovaní bez Zelené dohody - Silně podporují ochranu klimatu, avšak mají pochybnosti o Zelené dohodě.
22% Sympatizující, nejvíce pragmatičtí - Podporují ochranu klimatu a celou řadu opatření, ale zůstávají obezřetní a pragmatičtí.
23% Vlažní - Reprezentuje běžné názory české veřejnosti. Podporují ochranu klimatu, ale dopadů dekarbonizace se obávají a odmítají Zelenou dohodu.
16% Nejistí - Uvědomují si potřebu ochrany klimatu, ale s odpovědí na řadu otázek váhají nebo neumí odpovědět.
18% Odmítající - Změny klimatu se neobávají, vymezují se vůči ochraně klimatu a odmítají Green Deal.
6% Popírající - Zpochybňují změnu klimatu a ostře odmítají ochranu klimatu a Zelenou dohodu.

Více o výzkumu České Klima 2024 najdete tady.

Úkoly pro studenty

Uměl/a bys stručně vysvětlit i „protivnému strýčkovi“, co je obsahem Zelené dohody pro Evropu?

„EU nechce lidem brát auto ani guláš. Chce, aby do roku 2050 Evropa nevyfukovala víc skleníkových plynů, než zvládne pohltit. Jak toho dosáhne?

Levnější a čistší energie: víc větru, slunce, chytré sítě; méně dovozu plynu a uhlí.
Teplo z levnější energie: zateplování domů, tepelná čerpadla → nižší účty v dlouhodobém horizontu.
Doprava, co "nesmrdí" a neopluje planetu: postupná elektrifikace, lepší MHD a železnice.
Průmysl bez kouře: účinnost, recyklace, inovace; kdo hodně vypouští, platí (rozšíření emisního trhu).
Férovost: peníze pro domácnosti a regiony na přechod (aby to neodnesli nejchudší).
Příroda a půda: zdravé lesy, voda v krajině, méně plýtvání, chytřejší zemědělství.

Krátce: méně dovozů energií, víc domácích řešení, lepší vzduch, stabilnější účty, méně rizik z klimatické změny. Ne revoluce zítra, ale plánovaný upgrade ekonomiky.“

Obecně lidé v ČR staví ochranu přírody na první místa v žebříčcích hodnot. Méně jsou pro vznik nových chráněných území nebo konkrétní ochranu životního prostředí. Jak si tento rozpor vysvětlíš?

Ten rozpor dává smysl – je to klasická hodnotová–praktická mezera:

NIMBY (no in my backyard) & ztráty „tady a teď“: Přírodu máme rádi obecně, ale omezení na mém pozemku/lese vnímám ostře (zákazy, papírování, nejistota).
Status quo & averze ke ztrátě: Změny bolí víc než případné pozdější přínosy, které jsou často neviditelné a dlouhodobé (biodiverzita, voda).
Nedůvěra v instituce: Obavy z toho, že je to vedeno "od stolu", nekompetentně, bez participace a jasných kompenzací.
Rámování v médiích: V debatě se lépe prodává strach („zákazy“, „zchudneme“) než střízlivé benefity.
Spravedlnost a náklady: Lidé se ptají, kdo platí a kdo těží (turismus vs. místní, developeri vs. obce).
Zkušenost vs. symbol: „Přírodu chránit – ano“ jako hodnota; ale konkrétní opatření naráží na konflikt zájmů (lesnictví, myslivost, rekreace - houbaření - koupání, těžba dřeva...).

Rozšíření učiva

Komunikační pexeso (podle komunikace ochrany klimatu od Jana Krajhanzla)

Karičky ke stažení: TADY (pozor, dvojce jsou správně seřazené, doporučujeme nechat rozstříhat, zamíchat a pak teprve dávat pokyny)

Postup:

Rozdejte žákům vždy do dvojice tyto rozstříhané kartičky, tvořící jakési pexeso. Jejich úkolem bude prvně poskládat správně jednotlivé dvojce typů komunikace. První sloupec ukazuje tradiční komunikci, tak jak je ve veřejném prostoru vedena. Ten druhý nabízí jiný pohled, neutrální nebo pozitivní, oslovuje jiné skupiny, nejde na věc přes strach, ale řešení.
Žáci následně tvoří k jednotlivým heslům věty, které by mohly být titulkem v novinách nebo nadpisem v učebnici. Například Katastrofismus: "ČR se ohřála o 2°C, na další stupeň už nejsou připravena města ani infrastruktura". Naopak Naděje: "ČR se ohřála o 2°C, když státy dostojí svým klimatickým cílům, na další stupeň se do poloviny století už nedostaneme".
Jakmile žáci dokončí úkol, rozdělí se třída na poloviny a vždy jedna skupina čte tradiční komunikační výroky, které přesvědčují přesvědčené. Druhá skupina čte komunikaci "jinak" pro nové skupiny, pozitivní a nadějnou. Výroky s žáky diskutujte, opravujte. Jde sice o rétorické cvičení, ale odpovědi, které obsahují fakta, si společně ověřte. Můžete použít všech 12 dvojic hesel, nebo vybrat jen některé.

Reflexe

Proč jsme takový úkol dělali?
Setkali jste se už s první či druhou komunikační strategií?
Který dnešní výrok vás zasáhl, který si pamatujete?
Kteří lidé takovéto komunikační strategie musí řešit? (novináři, politici, zástupci měst a obcí, vědci, neziskový sektor...)

Hesla Pexesa:

tradiční komunikace přesvědčování přesvědčených	komunikace JINAK oslovení dalších skupin
KATASTROFISMUS	NADĚJE
ZOUFALSTVÍ	OSOBNÍ ČI SKUPINOVÁ AKCE
PROBLÉM	ŘEŠENÍ
DEKARBONIZACE, JAKO REAKCE NA HROZBU	DEKARBONIZACE JAKO PŘÍNOSY A PŘÍLEŽITOSTI
DOJMY A UTOPIE	FAKTA A DOBRÁ PRAXE
KULTURNÍ VÁLKY A HLOUBENÍ ZÁKOPŮ	KONSENSUS A BUDOVÁNÍ MOSTŮ
HLEDÁNÍ PACHATELŮ	HLEDÁNÍ ZACHRÁNCŮ
JEDNOSTRANNÁ VENTILACE EMOCÍ	DIALOG
PŘÍLIŠNÁ VĚDECKOST	SROZUMITELNOST
ŠETRNÉ CHOVÁNÍ JEDNOTLIVCŮ	SYSTÉMOVÉ ZMĚNY A NASTAVENÍ PRAVIDEL
POZORNOST ZÍSKANÁ PROVOKACEMI	POZORNOST ZÍSKANÁ DŮVĚROU
NÁZOROVĚ A POLITICKY JEDNOBAREVNÁ	NÁZOROVĚ A POLITICKY PLURALITNÍ