8. Jak se pozná správná míra
Kapitola se věnuje tomu, jak náš dopad na životní prostředí měřit. Věnuje se proto termínům jako je ekologická stopa, vodní stopa a samozřejmě uhlíková stopa. Snaží se hledat příklady dobré praxe, kde se státy nebo města (příadně instituce jako je škola) snaží svou stopu snižovat. Nejde přitom jen o dekarbonizaci, ale i plýtvání (třeba jídlem, vodou), nadměrné využívání (přejídání) apod.
Doporučené vyučovací předměty
základy společenských věd, ekonomika, fyzika, matematika, etika, jazyky
Klíčové pojmy
ukazatel, uhlíková stopa, ekologická stopa, vodní stopa, overshoot, životní cyklus výrobku, CO2 eq, decoupling, přímé/nepřímé emise
cíle
žák rozliší vodní, uhlíkovou a ekologickou stopu
žák dokáže vystvětlit, jaký je rozdíl mezi klimatickou stopou na osobu v ČR, EU a světa
důkaz o učení:
žák spočítá svoji uhlíkovou stopu podle kalkulačky (www.uhlikovastopa.cz)
Související lekce z webu Učím o klimatu
emise, spalovací procesy
KDO JSOU SKLENÍKOVÉ PLYNY
KDE SE BEROU SKLENÍKOVÉ PLYNY
JAK SNÍŽIT ČESKÉ EMISE
ENERGETIKA V ČR DNES A ZÍTRA
EMISNÍ NEROVNOSTI
ekologická stopa
EKOLOGICKÁ STOPA
UHLÍKOVÁ STOPA POTRAVIN
životní cyklus výrobků
ZPÁTKY DO OBĚHU
NA OBLEČENÍ ZÁLEŽÍ
Úkoly pro studenty:
Která složka v ekologické stopě města je největší a která nejmenší? Proč tomu tak je?
Největší složkou bývá doprava a energetika (v případě českých měst jsou to energie) – hlavně vytápění budov, provoz aut a výroba elektřiny. Tyto činnosti vyžadují nejvíce fosilních paliv a způsobují největší emise CO₂. Nejmenší složkou bývá naopak odpady, protože jejich množství je v porovnání s energií a dopravou malé, i když je nápadné a dobře viditelné.
Kde doma byste mohli využívat (už využíváte) šedou nebo dešťovou vodu?
Dešťovou vodu lze sbírat do sudů a používat ji na zalévání zahrady nebo splachování toalet. Šedou vodu, tedy vodu z umyvadel, sprch nebo praček, lze po přečištění využít na splachování nebo i zavlažování. Tak se šetří pitná voda i energie na její úpravu.
Jak může svoji klimatickou stopu měnit škola (budova, provoz, žáci a učitelé)?
Škola může snížit svou stopu tím, že šetří energií (např. zateplením, výměnou oken, LED osvětlením, regulací topení), snižuje odpady a spotřebu papíru, třídí a využívá obnovitelné zdroje energie. Žáci i učitelé mohou přispět tím, že chodí pěšky, jezdí na kole, jedí méně masa a zapojují se do environmentálních projektů. Kapitolou sama o sobě je školní jídelna a šetření jídlem.
Jaké má důsledky, když emise CO₂ zpoplatňujeme?
Když se za emise platí, zdraží se činnosti a výrobky s vysokou uhlíkovou stopou, například letenky, uhlí, cement nebo maso. Naopak se zvýhodní čistší technologie, úspory energie a obnovitelné zdroje. Průmysl, doprava i zemědělství se tak postupně přizpůsobují – snižují spotřebu fosilních paliv a hledají úspory, zatímco spotřebitelé víc zvažují, co kupují.
Rozšiřující úkoly
1. Slovníček pojmů
Žáci si pečtou text a vyrobí si slovníček z pojmů (slov či slovních spojení), které předem neznali nebo jim připadají důležité. Slova do slovníčku může určit i učitel, žáci je vysvětlují buď z kontextu, jak jsou v učebnici uvedena nebo vysvětlena. Dobré je, když kromě výkladu pojmou uvedou i příklad. Mohou taky zjišťovat správnou odpověď mezi spolužáky nebo googlit. Tady je příklad, jak takový slovníček v této kapitole může vypadat:
Biokapacita
Schopnost přírody obnovovat zdroje (např. dřevo, potravu) a pohlcovat odpad, zejména CO₂.
Udává se v globálních hektarech (gha) a měří, kolik „přírodní služby“ může oblast poskytnout.
Např. les má vyšší biokapacitu než město, protože umí zachycovat CO₂ a produkovat kyslík.
Dekarbonizace
Snižování emisí oxidu uhličitého v ekonomice — přechod z fosilních paliv na obnovitelné zdroje, elektromobilitu a úspory energie.
Např. zavírání uhelných elektráren a rozvoj solární energie je součástí dekarbonizace.
Decoupling
Oddělení hospodářského růstu od růstu spotřeby zdrojů nebo emisí.
Příklad: Ekonomika roste, ale díky účinnějším technologiím se spotřebuje méně energie a materiálu.
Ekologická stopa
Udává, kolik zemské plochy je potřeba k zajištění našeho životního stylu – produkce jídla, energie, materiálů i pohlcení odpadu.
Měří se v globálních hektarech (gha).
Např. průměrný obyvatel ČR potřebuje asi 5 gha, planeta má k dispozici jen 1,6 gha na osobu.
Emise CO₂ eq (eqivalent)
Vyjadřují množství všech skleníkových plynů (CO₂, CH₄, N₂O aj.) přepočtené na ekvivalent oxidu uhličitého (CO₂ eq), aby se daly porovnat podle jejich účinku na oteplování.
Např. 1 tuna metanu má zhruba 28× silnější účinek než 1 tuna CO₂.
gha (globální hektar)
Jednotka ekologické stopy a biokapacity představující jeden hektar průměrně produktivní zemské plochy na Zemi.
Když má někdo ekologickou stopu 4 gha, znamená to, že potřebuje čtyřnásobek průměrné dostupné plochy planety.
High impact behavior
Lidské činnosti (chování), které mají největší vliv na klima.
Patří sem časté létání, jízda autem, konzumace masa, vytápění velkých domů nebo nákupní přebytek.
Národní hospodářství
Souhrn všech ekonomických činností v rámci státu – průmysl, zemědělství, doprava, služby i spotřeba obyvatel.
Klimatická politika se obvykle počítá podle emisí z celého národního hospodářství.
Nulová stopa (Net Zero)
Stav, kdy se množství vypuštěných skleníkových plynů vyrovná množství, které se podaří zachytit nebo kompenzovat.
Firma může dosáhnout „net zero“, když omezí své emise a zbytek vyrovná např. výsadbou stromů nebo zachytáváním CO₂.
Přepočet na obyvatele
Způsob, jak porovnat země nebo regiony podle populace – ukazuje, kolik připadá např. tun CO₂ nebo litrů vody na jednoho člověka.
Česko má vyšší emise CO₂ na obyvatele než Indie, i když celkově vypouští méně.
Přímé a nepřímé emise
Přímé vznikají přímo při činnosti člověka (např. při jízdě autem), nepřímé při výrobě zboží nebo energie, kterou spotřebovává.
Vaření na plynu = přímé emise; vaření na elektřině z uhelné elektrárny = nepřímé emise.
Spotřebitelské zvyklosti
Způsob, jak lidé nakupují, využívají, opravují a vyhazují výrobky — tedy jejich styl spotřeby.
Např. upřednostňování lokálních a trvanlivých výrobků snižuje ekologickou stopu.
Uhlíková stopa
Celkové množství skleníkových plynů vypuštěných do atmosféry v souvislosti s výrobkem, činností nebo osobou.
Výroba jednoho trička má asi 6 kg CO₂ eq, letenka Praha–Londýn kolem 200 kg CO₂ eq.
Vodní stopa
Množství vody potřebné k výrobě výrobku nebo k životnímu stylu člověka, včetně nepřímé spotřeby.
Na výrobu jednoho kilogramu hovězího masa je potřeba asi 15 000 litrů vody.
Životní cyklus výrobku
Cesta výrobku od těžby surovin přes výrobu, dopravu a používání až po odpad nebo recyklaci; používá se při hodnocení dopadů (LCA – Life Cycle Assessment).
U PET lahve se hodnotí, kolik emisí vznikne při výrobě, dopravě i při jejím spálení nebo recyklaci.
