10. Jak budeme bydlet

Kapitola rozebírá transformaci stavebnictví, která už probíhá. Moderní domy se blíží pasivním, fotovoltaika na střechách roste jak houby po dešti a chytré domácnosti nastupují. Proto, než začnete s tématem hodiny, nechte žáky dům budoucnosti nakreslit a popsat. Tady jsou jeho kritéria, která jistě s žáky sami vymyslíte: nejlépe pasivní/ vyrábí si vlastní energii, kterou i skladuje/ je připraven na přívalové deště, sucha i vedra/ je chytrý, bydlí v něm komunita, která sdílí prostředky. Nechybí prvky samozásobitelství.

Doporučené vyučovací předměty

fyzika, technické vyučovací předměty, matematika, výtvarná výchova, zeměpis/geografie, jazyky

Klíčové pojmy

energetická soběstačnost, sdílené bydlení, městský tepelný ostrov, resilience, 15 minutové město, hospodaření s vodou, modrozelená infrastruktura, brownfields

Cíle:

• Žák popíše jak vypadá pasivní dům dobře hospodařící s vodou.
• Žák popíše, jak vypadá modrozelená infrastruktura a uvede příklady z praxe.

Důkazy o učení

• Žák provede jednoduchý energetický audit školy a navrhne opatření směřující k dekarbonizaci a adaptaci.

Související lekce z webu Učím o klimatu

moderní obydlí, stavby
EVA LANXMEER PŘÍKLADY
CHYTRÁ MĚSTA
PŘÍBĚHY Z BUDOUCNOSTI

modrozelená infrastruktura
NÁVRHY ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ
MODROZELENÁ INFRASTRUKTURA
MITIGACE A ADAPTACE VE VAŠEM MĚSTĚ
CHLADNÉ MĚSTO
TVORBA ZELENÉ STŘECHY
TVORBA ZAHRADNÍHO JEZÍRKA

 

Úkoly pro studenty

Které prvky (činnosti) v místě bydliště vodu zadržují, a které naopak odvádějí?
Vodu zadržují přírodní a propustné plochy, jako jsou zahrady, trávníky, záhony, stromy, mokřady, zelené střechy a vsakovací dlažba. Naopak ji odvádějí asfaltové a betonové povrchy, odvodňovací kanály, střešní okapy a potrubí, které srážkovou vodu rychle odvedou pryč místo vsáknutí do půdy. Ale i svod z nepropustných povrchů může skončit v nádržích na dešťovku nebo v zahradním jezírku.

Proč je dnes součástí architektury i návrh ozelenění (střech, fasád, okolí...)?
Zeleň pomáhá snižovat teplotu ve městech, zadržuje vodu a zlepšuje mikroklima. Rostliny ochlazují okolí výparem vody, zachycují prach i hluk a zároveň zvyšují estetickou i psychickou pohodu obyvatel. Zelené střechy také snižují spotřebu energie na chlazení budov.

Najdi příklady samozásobitelství a soběstačnosti.
Samozásobitelství znamená, že si lidé část potřeb zajišťují sami — např. pěstují vlastní zeleninu, chovají slepice, vyrábějí elektřinu z panelů, sbírají dešťovou vodu nebo kompostují. Soběstačnost může být i energetická (např. fotovoltaika) nebo potravinová (vlastní farma, zahrada, komunitní zahrady). Soběstačnost může být založená ale i na vzájemné výpomoci (nepeněžní směna).

Jaké výhody poskytuje sdílené bydlení?
Sdílené bydlení umožňuje šetřit náklady i energii, protože se společně využívají prostory, spotřebiče a energie (např. pračky, kuchyně nebo auta). Lidé si navzájem pomáhají, posilují sociální kontakty a snižují ekologickou stopu – méně bytů znamená menší spotřebu stavebních materiálů a energie. Nejšetrnější jsou velké bytové domy, kdy jejich obyvatelé při topení neohřívají venkovní zeď, ale sousedův byt. Zároveň bydlí na stejné ploše více lidí.

Jak je váš byt / dům připraven na letní vedra? Jak ho můžete na takovou situaci připravit?
Pomáhá zastínění oken, zelené fasády, rolety, venkovní žaluzie, stromy nebo popínavky kolem domu. Důležité je větrat v noci, přes den udržet stín, mít světlé povrchy a zadržovat vodu v okolí. Dům lze doplnit o zelenou střechu, retenční nádrž nebo pergolu s popínavkami, které snižují teplotu okolí o několik stupňů. Výhodou je klimatizace, která se zapíná ve chvíli, kdy funguje fotovoltaika.

Rozšiřující úkoly

1. Popis obrázku

Žáci si prohlédnou obrázek v učebnici, vezmou si tenkou lihovou fixu a popíší "vychytávky", který náš moderní pasivní dům má.

1. V první fázi pracuje každý zvlášť.
2. Po pěti minutách se spojí do dvojic a společně pracují na úkolu.
3. Po dalších pěti minutám jim prozraďte všechny "vychytávky". Kolik se jim podaří najít.
4. Diskutujte od tom, která vylepšení oni sami doma mají, nebo které plánují.
5. Znají nebo dokonce využívají dotační programy SFŽP? Dešťovka, zelená úsporám, oprav dům po babičce?

Na obrázku najdete:

• solární termické kolektory (na ohřev teplé vody)
• fotovoltaiku (na výrobu elektřiny ze slunce)
• malou větrnou elektrárnu (když nesvítí - fouká)
• chytrou baterii (která dodává energii i do sítě - když je drahá energie)
• zásobníky na teplou vodu (voda nebo písek)
• tepelné čerpadlo
• rozvod dešťové vody na praní a zalévání
• rozvod šedé vody na splachování
• sdílené elektromobily a elektrokola
• sdílenou dílnu
• zelenou střechu
• zelenou fasádu
• okna (trojsklo) obrácená na jih s možností zastínění
• komunitní zahradu (záhony, slepice, úl)
• malou domovní čističku odpadních vod

2. Energetický audit školní budovy

1. Úkolem žáků je zjistit, jak si vaše škola stojí v oblasti spotřeby a úspor (tepla, energií, vody…) a jak by se to dalo zlepšit.

V rámci školní budovy žáci zjistí následující informace:

• budova
  • stáří, vlastník, původní účel, členitost stavby, patra, střecha, podkroví,
  • podsklepení
• zateplení budovy
  • zda je/není, jaké (materiál, tloušťka, prostupnost tepla), od kdy, je účinné…
  • v zimě pomocí termokamery můžete hledat tepelné mosty
• vytápění a klimatizace
  • typ, spotřeba, účinnost…
• hospodaření s vodou
  • zdroj, spotřeba, využití šedé vody…
• okna
  • materiál, stáří, stav, počet skel v oknech, tepelné mosty…
• zeleň v těsné blízkosti budovy
  • je/není, zelená fasáda, zelená střecha,
  • stromy, zahrady, poměr zelených a betonových ploch
• další úsporná opatření všeho druhu
  • solární nebo termické kolektory,
  • kompostování,
  • výběr dodavatelů služeb a materiálu podle environmentálních kritérií…

Nechte žáky zjistit maximum co nejpřesnějších informací. Každá skupina může řešit jinou oblast. Oslovte vedení školy, technické pracovníky školy apod. Zaměřit se můžete i na další budovy, školku, školní jídelnu, tělocvičnu. Zaměřte se na největší „žrouty“ co má největší spotřebu, kde jsou největší úniky, či největší potenciál ke změně.

2) Představte si, že zřizovatel školy dostal dotace na úpravu současného stavu.

Žáci navrhnou soubor opatření vedoucích ke zlepšení. Návrhy musí být smysluplné a realizovatelné (např. dovolí statika budovy zelenou střechu? Mohou být v historickém centru města na střeše budovy solární panely?) Pokuste se zhodnotit také ekonomické aspekty – kolik by váš návrh mohl stát, bylo by to reálné pro zřizovatele školy, pokud by hypotetická dotace byla např. 50 %. Byla by investice návratná? Případně v jakém horizontu…

Zpracování
Celý úkol zpracujte jako prezentaci, jednotlivé skupiny tak přinesou různá řešení. Nezapomeňte s vašimi zjištěními seznámit vedení školy.

---