9. Co budeme jíst a pít

Vegan se zcela zříká živočišných produktů. Nejí maso, mléčné výrobky, vejce ani med. Vegetarián vynechává z jídelníčku maso. Flexitarián je částečný vegetarián. Dává přednost rostlinné stravě, občas však do jídelníčku maso zařadí a vyhýbá se zpravidla masu z velkochovů. Tak co, jak jsou na tom děti ve třídě? A proč se vůbec o způsobu stravování máme se žáky bavit?

Doporučené vyučovací předměty

zeměpis/geografie, matematika, biologie/přírodopis, základy společenských věd, chemie, jazyky

Klíčové pojmy

dostupnost zdrojů, eroze půdy, degradace půdy, plýtvání potravinami, desertifikace, intenzivní zemědělství, regenerativní zemědělství, eutrofizace, samozásobitelství

cíle:

• žák dokáže rozlišit pojmy jako je vegetarián a vegan a zná přínosy tohoto světonázoru
• žák zná pojem vodní stopa jídla a dokáže ho vysvětlit

důkazy o učení:

• zjištění uhlíkové stopy konkrétního jídla (například školního oběda) a jeho interpretace 

Související lekce z webu Učím o klimatu

jídlo
JÍDLEM ZA LEPŠÍ KLIMA
UHLÍKOVÁ STOPA POTRAVIN
UPRAV SI SVŮJ JÍDELNÍČEK

voda
JAK HOSPODAŘÍME S VODOU
VODA NAD ZLATO (JORDÁNSKO)
SUCHO A ZÁPLAVY V ČR
ZADRŽOVÁNÍ VODY V PŮDĚ
ZADRŽOVÁNÍ VODY V KRAJINĚ

produkce potravin, zemědělství
POSTAV SI SVOU KRAJINU
JAK UZDRAVIT NAŠI KRAJINU
VLHKÉ MĚSTO - ZADRŽOVÁNÍ VODY V KRAJINĚ
NÁŠ VZTAH K PŮDĚ

životní cyklus výrobků
ZPÁTKY DO OBĚHU

Úkoly pro studenty:

Jak bys změnil(a) svůj jídelníček, kdybys chtěl(a) jednotlivé stopy snižovat?
Omezil(a) bych konzumaci masa, hlavně hovězího a mléčných výrobků, a dával(a) přednost rostlinné, sezónní a místní stravě. Nakupoval(a) bych jen tolik jídla, kolik opravdu spotřebuji, vyhýbal(a) bych se zbytečně baleným potravinám a upřednostnil(a) bych výrobky s menší uhlíkovou a vodní stopou.

Velký problém při řešení stravování je plýtvání potravinami a přejídání. Zkus zjistit, jak je na tom průměrný občan ČR. Kolik toho ročně vyhodíme a o kolik kalorií překračujeme svůj denní přirozený průměr?
V Česku průměrný člověk vyhodí asi 80–90 kilogramů potravin ročně, což je zhruba pětina nakoupeného jídla. Zároveň se většina obyvatel přejídá o 10–20 % kalorií denně – tedy o 200 až 500 kcal, což odpovídá jednomu menšímu jídlu nebo sladkosti navíc. To vede nejen k obezitě, ale i ke zbytečnému zatížení životního prostředí, protože každé vyrobené jídlo má svou uhlíkovou, vodní a půdní stopu.

(Nevyhazuj jídlo: Kampaň proti plýtvání potravinami. Praha: MŽP, 2023. Dostupné z: https://www.nevyhazujjidlo.cz; European Health Report 2022. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe, 2022. ISBN 978-92-890-5693-8)

Rozšiřující úkoly

1. Audit školních obědů

Co může ovlivnit škola, jsou obědy podávané ve své školní jídelně. Může využívat environemntálně šetrnější potraviny (vstupy), méně masa a sýrů. Žáci si mohou nandávat jídlo sami (ubude zbytků). Pomáhá i výběr z více možností. My si v této aktivitě zkusíme malý audit školních jídelníčků. Vemte si aktuální týdenní jídelníček a podle tohoto odkazu spočítejte uhlíkovou stopu jednotlivých obědů. 

Rozdělte žáky na dvojce a buď jim všem dejte aktuální týdenní jídelníček, nebo dejte každé skupině jiný. Hledáme jídla, která mají vysokou uhlíkovou stopu a ta, která ji mají nízkou. Můžete hladat i jídla, která vám chutnají - podle dotazníku a zároveň jsou uhlíkově méně náročená.

Tabulku s uhlíkovou stopou základních potravin využívaných v jídelnách najdete tady.

S vašimi výsledky nezapomeňte seznámit ředitelství a vedení školní jídleny.