15. Jak bude vypadat příroda kolem nás?

Na rychlé změny klimatu reaguje i příroda. Nejpomaleji jsou schopny přizpůsobit se stromy, ty nemohou ustoupit do hor, změna je rychlejší, než jedna generace. V ohrožení jsou také mořští živočichové, zvláště ti, kterým vadí okyselování oceánu (koráli, měkkýši). U nás je na ústupu horská tundra, problém mají i místa, kde taje permafrost. Na sever (i na jih) se šíří tropické invazní druhy.

Problém má zemědělství (nevyrovnané srážky, období sucha) i lesnictví (smrk změnu klimatu nezvládne). U nás mají kvůli časnějšímu jaru problém hlavně ovocnáři. Ale škudci napadají i plantáže kávy, banánovníku nebo kakaa, očekává se růst cen potravin, které jsou založeny na těchto komoditách.

Doporučené vyučovací předměty

biologie/přírodopis, zeměmis/geografie, chemie, jazyky

Klíčové pojmy

odlesňování, okyselování prostředí, vysoušení krajiny, eutrofizace, degradace půdy, biologická rozmanitost

Cíle

Žák vyjmenuje hlavní důvody současného ohrožení biodiverzity na Zemi.

Žák dokáže ocenit divočinu a bezzásahové území z hlediska biodiverzity i adaptaci na klimatickou změnu.

Související lekce z webu Učím o klimatu

odlesňování, lesy, stromy
MODELUJEME KRAJINU LESA
STROM A JEHO MIKROKLIMA
KDYŽ SE ŘEKNE LES
KOLIK UHLÍKU ZADRŽÍ STROM
STROMY - POMOCNÍCI PLANETY
FENOLOGIE
JAK ROSTE STROM

vymírání druhů
DIVUKRÁSNÁ ARKTIDA
KLIMA A ŽELVY
HLAS PŮVODNÍCH OBYVATEL

vzestup hladiny moří, tání ledovců
JAK KLIMATICKÁ ZMĚNA OVLIVŇUJE OCEÁNY
LEDOVEC
NA ANTARKTIDĚ TAJOU LEDY
CO MAJÍ SPOLEČNÉHO PEČENÍ A OCEÁNY
CESTOU POKUSU: OCEÁNY A KLIMA

ekosystémy
BEECARBONIZE
JEDINEČNÝ EKOSYSTÉM

permafrost
TÁNÍ PERMAFROSTU

mokřady
MOKŘADY - ŘEŠENÍ PRO MĚNÍCÍ SE KLIMA

Otázky pro studenty

V posledních letech vidíme časnější nástup jara. Jaké to má dopady na přírodu a zemědělství?

Dřívější příchod jara způsobuje, že rostliny začínají rašit a kvést dřív, než je obvyklé. To může být problém, pokud potom přijde pozdní mráz a zničí květy ovocných stromů (u nás typicky meruněk, ale i broskví, třešní, švestek nebo vinné révy) nebo mladé výhonky (buky, duby). Mění se i chování živočichů – ptáci se vracejí dřív z jihu a některé druhy hmyzu se líhnou dřív, což může narušit potravní vztahy. V zemědělství to znamená větší riziko poškození úrody mrazem, suchem nebo škůdci, kteří se objevují v jinou dobu než dřív.

Světové oceány pohlcují CO₂ ze vzduchu, čímž se voda zároveň okyseluje. Jaké dopady na život v oceánech má kyselejší voda?

Kyselá voda narušuje tvorbu vápenatých schránek a kostí u mořských živočichů, jako jsou koráli, měkkýši nebo plankton. To ohrožuje celé potravní řetězce, protože tito tvorové jsou základem oceánských ekosystémů. Korálové útesy se kvůli okyselování a oteplování rozpadají, což znamená ztrátu stanovišť pro tisíce druhů ryb. Navíc oceán ztrácí schopnost pohlcovat další CO₂, což zrychluje klimatickou změnu.

Jak se mění naše lesy v důsledku klimatické změny? A jak další ekosystémy v krajině?

Lesy trpí suchem a následně kůrovcovou kalamitou, také častějšími vichřicemi. Smrkové monokultury mizí a nahrazují je druhově pestřejší porosty, často s listnatými stromy lépe přizpůsobenými teplu a suchu. Do hor stoupá jinak v nížinách se vyskytující dub. V krajině se mění i mokřady a louky – některé vysychají, jiné se díky extrémním dešťům přemokřují. Zvířata mění svá stanoviště i chování, některé druhy ustupují do chladnějších oblastí, jiné naopak přibývají (např. teplomilný hmyz). Ohrožena je v našich zeměpisných šířkách horská tundra a glaciální relikty. Lesníci experimentují se středozemními druhy stromu (borovice limba, kaštanovník).

3 návodné otázky k pochopení grafiky

Které z uvedených problémů se mohou týkat i české přírody? Zkus je seřadit podle závažnosti.

V Česku se mohou týkat zejména:
Vymírání druhů (např. úbytek hmyzu, ohrožení obojživelníků a ptáků)
Vyšší výskyt extrémního počasí (sucha, vlny veder, silné bouře)
Vysychání krajiny (ubývání spodní vody, změny v lesních ekosystémech)
Změny v migraci druhů (posuny areálů rostlin a živočichů)
Nové choroby (šíření patogenů, např. kůrovec kvůli teplejším zimám)
Seřazení podle závažnosti se může lišit podle priorit, ale aktuálně jsou nejkritičtější sucho, vymírání druhů a extrémní počasí.

Některé planetární meze jsme překročili, jiné brzy překročíme, pak dojde k tzv. bodu zlomu. Zkuste ho definovat – co je bod zlomu?

Bod zlomu (tzv. „tipping point“) je hranice, po jejímž překročení už nelze snadno zastavit změny v ekosystémech nebo klimatu. Po dosažení bodu zlomu se změny často zrychlí a mohou mít nevratné dopady.
Příklady bodů zlomu:
Tání grónského ledovce → nezvratné zvýšení hladiny moří
Kolaps deštných pralesů → ztráta uhlíkových zásob a narušení klimatu
Rozpad permafrostu → uvolnění velkého množství metanu a zesílení oteplování

Co by se stalo, kdyby se zastavil Golfský proud? Jak by to ovlivnilo Evropu a Česko?

Golfský proud je mořský proud, který přenáší teplou vodu z tropů směrem k Evropě a pomáhá udržovat mírné klima. Pokud by se zastavil, mělo by to vážné důsledky:
Ochladilo by se v severní a západní Evropě – například v Británii, Francii a Skandinávii by zimy byly mnohem chladnější, podobné těm v Kanadě.
Narušily by se srážkové vzorce – sucho by mohlo postihnout části Evropy, včetně Česka, zatímco jiné oblasti by měly více extrémních srážek a záplav.
Stoupla by hladina moří – protože zpomalení Golfského proudu souvisí s táním grónského ledovce, což by zvýšilo hladinu oceánů a ohrozilo pobřežní města.
Zesílily by extrémní výkyvy počasí – v Evropě i v Česku bychom mohli čelit častějším vlnám veder, suchům nebo silným bouřím.
Zastavení Golfského proudu by tedy vedlo k výrazné změně klimatu, a i když by Česko neochladlo tolik jako západní Evropa, pravděpodobně bychom zažili větší sucho a častější extrémní počasí.

V šem se liší chráněné a bezzásahové území v ČR?

„Chráněné území“ je kategorie ochrany území uvedená v zákoně na ochranu přírody a krajiny. Pojem "bezzásahové území“ vyjadřuje způsob péče (managementový režim), který vyjadřuje, co se tam dělá nebo nedělá. Můžeme mít chráněné území bez bezzásahu – a naopak bezzásah i mimo zvlášť chráněná území (třeba na obecním pozemku, v lesní hospodářské ploše, když se vlastník rozhodne nezasahovat).

Další podněty

Proč v současné době intenzívně vymírají živočišné druhy?

Ztráta přirozeného prostředí (odlesňování, urbanizace)
Klimatická změna (vyšší teploty, extrémní počasí, narušení potravních řetězců)
Znečištění (chemikálie, plasty, pesticidy)
Lov a nelegální obchod se zvířaty (např. pytláctví, nadměrný rybolov)
Invazní druhy (konkurence a šíření nových predátorů nebo nemocí)

Školní les je český program, za nímž stojí environmentální organizace Chaloupky o.p.s.. Zapojené školy dlouhodobě pečují o vlastní či zapůjčenou lesní parcelu (zpravidla 0,3–0,5 ha) a používají ji jako „živou laboratoř“ klimatu. Studenti zde zakládají porost, sledují růst stromů, měří zachycené množství uhlíku, hodnotí biodiverzitu a zkoumají dopady sucha. Praktická práce v terénu propojuje biologii, zeměpis i matematiku a přibližuje klíčovou roli lesů při zmírňování změny klimatu a adaptaci krajiny. Více na www.skolniles.cz.