13. Jak se budeme dopravovat?

Problematika dopravy se v kontextu dekarbonizace smrskla na především na otázku elektromobility. A řeší se tak její účinnost, zdroje elektrické energie, nabíjecí stanice nebo lithiové baterie. Ale doprava je mnohem komplexnější věc. Patří sem otázky nutnosti dopravování, kvalitní veřejné dopravy, dopravní chudoby, ale také sdílení aut, cyklodopravy, přepravy materiálů a zboží nebo dostupnost služeb.

Doporučené vyučovací předměty

technické předměty, fyzika, chemie, základy společenských věd, matematika, jazyky

Klíčové pojmy

dopravní chování, sdílená doprava, elektromobilita, autonomní doprava, město krátkých vzdáleností

Cíle

Žák dokáže určit výhody a nevýhody, účinnost či náklady na provoz při různém způsobu dopravy.

Žák podle svého bydliště a převažujících důvodů cestování navrhne prostor pro zlepšení jeho situace.

Důkazy o učení

Žák pomocí kalkulačky dokáže zjisti, jak uhlíkově náročná je jeho cesta do vybraného města Evropy různými dopravními prostředky.

Související lekce z webu Učím o klimatu

doprava
ZMĚNA DOPRAVY
KLIMATICKY ODPOVĚDNÁ DOVOLENÁ
DEKARBONIZACE PRO ŠKOLY
RACE TO ZERO

ekologická stopa
EKOLOGICKÁ STOPA
UHLÍKOVÁ STOPA POTRAVIN

budoucnost
PŘÍBĚHY Z BUDOUCNOSTI
ANNA ANEB JAKÝ BUDE ROK 2082?
SOLARPUNK

chytrá města budoucnosti
EVA LANXMEER PŘÍKLADY
CHYTRÁ MĚSTA
NÁVRHY ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ
MODROZELENÁ INFRASTRUKTURA
MITIGACE A ADAPTACE VE VAŠEM MĚSTĚ
CHLADNÉ MĚSTO

Otázky pro studenty

Prozkoumej přes aplikaci ecopassenger cestu z Prahy do Paříže a z Brna do Prahy, které prostředky jsou nejvýhodnější z hlediska
produkce CO2 a podle spotřeby?

Například pro trasu z Praha do Paříž: služba uvádí, že vlak mezi Prahou a Paříží produkuje cca 39 kg CO₂ na osobu za cestu. Ale záleží to i na spoji, který vám zrovna najde. Pro srovnání: automobil pro stejnou trasu by měl produkovat cca 115 kg CO₂ na osobu, pokud jedete dva, je to necelých 60 kg na osobu.
To znamená: z hlediska produkce CO₂ je vlak výrazně lepší než auto. Stejně tak by byly lepší i úplně veřejné prostředky (vlak, autobus) oproti autu či letadlu. Tool EcoPassenger umí srovnávat i spotřebu energie a další emise.

2) Nejoblíbenějším dopravním prostředkem je automobil, který má všechny sledované parametry skoro nejhorší. Kolik peněz přitom
automobilky investují do reklamy či lobbingu?

Automobilky opravdu investují velké částky do reklamy. Např. celosvětově se obor „automobily“ reklamy účastní s rozpočty v řádech desítek miliard dolarů ročně. Uvedený příklad: v USA v prvních 7 měsících roku 2022 utržila automobilová reklama ≈ 4,8 miliardy USD.
Co se týče lobbingu automobilového průmyslu: v USA za rok 2025 automobilový průmysl utratil lobbyingem cca 56.296.310 $ ve federálních jednáních (USA).

3) Jak vypadá město, kde mají pěší přednost před auty?

V takovém městě je upřednostňována chodníková síť, jsou tu bezpečné přechody pro chodce, nízké limity rychlosti pro auta (např. 30 km/h, 20 km/h v centrech). Méně parkování v rušných částech, více „pěších" nebo "sdílených zón“.
Veřejný prostor je navržen pro lidi: lavičky, stromy, stín, místa na setkávání, dobré propojení pěších tras. Prostor pro auta je omezený nebo přísně řízený (např. auta nepřejíždějí hlavní pěší oblasti, do center vjíždí jen brzy ráno).
Princip „15-minutového města“ je taky blízko tomuto ideálu: vše důležité v dostupnosti 15 min pěšky nebo na kole

Rozšíření učiva

Dopravní účinnost a náklady na provoz

1. Žáci se pokusí definovat jednotlivé sloupce tabulky a vysvětlí, proč jsou v charakteristikách dopravních prostředků takové rozdíly. Tady je řešení:

Dopravní účinnost. Vyjadřuje, jak efektivně dopravní prostředek přemísťuje lidi vzhledem ke spotřebované energii, času nebo prostoru.
Například auto vezoucí jednoho člověka je dopravně málo účinné, zatímco autobus plný cestujících nebo vlak má účinnost vysokou. Jinými slovy: kolik dopravního výkonu (osobokilometrů) dostaneme za určité množství energie, času či prostoru.

Náklady na pořízení. To jsou počáteční výdaje spojené s pořízením dopravního prostředku – tedy cena auta, kola, lístku na vlak či jízdenky (u sdílených služeb). Zahrnují i případné poplatky (registrace, dovoz, výbava…).

Náklady na provoz. Jsou to pravidelné výdaje během užívání dopravního prostředku – tedy palivo, elektřina, údržba, pojištění, opravy, parkování, mýto atd.
U veřejné dopravy jsou to např. provozní náklady dopravce na jednu osobu nebo cena jízdného.

Energetická účinnost. Měří, kolik energie je potřeba k přepravě jednoho člověka na určitou vzdálenost (např. MJ na osobokilometr).
Čím menší číslo, tím lépe. Kolo a vlak vycházejí skvěle, osobní auto (hlavně s jediným pasažérem) nebo letadlo špatně.

Emisní náročnost Udává, kolik emisí skleníkových plynů (hlavně CO₂) se vyprodukuje při přepravě jednoho cestujícího na jeden kilometr.
Závisí na typu pohonu, obsazenosti vozidla i zdroji energie (např. elektřina z uhlí vs. z obnovitelných zdrojů).

2. Samozřejmě jsme nezohlednili všechny typy dopravy. Zkuste do tabulky zařadit a pomocí smajlíků ohodnotit: Sdílené auto, taxi, rychlovlak nebo MHD zdarma. Porovnejte osobní auto / taxi / sdílené auto. Letadlo vs. rychlovlak.

3. Přidejte další sloupec (nebo sloupce) a individuálně zjistěte:

Zda se bez uvedeného prostředku obejdete.
Jak často během týdne/ měsíce/ roku prostředek využijete.
Kolik % času daný prostředek stojí na parkovišti či v garáži a kolik % času je v provozu.
Kolik místa ve městě zabírá (parkoviště vs. stání na kola vs. autobusové zastávky).

4. Konečná diskuse:

Jak bude podle vás vypadat doprava v našem městě za 10 let?
V Praze ubývá zájemců o absolvování autoškoly. Proč tomu tak je?
Umíte si představit život bez auta? Co byste museli změnit ve svém životě?
Které služby ve vašem městě jste schopni zajistit do 15 minut (pěšky, na kole, hromadnou dopravou) a které ne?
Je něco v dopravním systému kraje či města, co by se mělo změnit?