16. Jaké systémové změny probíhají a proč?

Evropa si vytkla cíl, že bude tahounem zelené transformace na Zemi. Česká republika toto předsevzetí brzdí. Jsme nejvíce skeptiční k Zelené dohodě a někteří naši politici chtějí dokonce odstoupit od Pařížské dohody. Přitom nutné výdaje na dekarbonizaci a adaptaci současného světa a na změnu klimatu jsou několikanásobně nižší než škody, které by způsobila, kdybychom nic nepodnikli a postupovali dál tak jako dosud.

Doporučené vyučovací předměty

základy společenských věd, zeměpis/geografie, matematika, jazyky

Klíčové pojmy

dekarbonizace, uhlíkově neutrální / bezemisní ekonomika, udržitelnost, Zelená dohoda pro Evropu, Fit for 55, EU ETS, Nařízení o taxonomii, Pařížská dohoda, klimatická dividenta, CCS, uhlíkové offsety

Cíle

Žák stručně vysvětlí hlavní principy Zelené dohody pro Evropu

Žák vysvětlí význam termínů emisní povolenka (EU ETS), uhlíková daň a uhlíkový offset.

Související lekce z webu Učím o klimatu

politika, vlády, lídři
FARMA ZVÍŘÁTEK
KDYŽ SE ŘEKNE DOTACE
POŘÁDÁME KOMUNITNÍ AKCI
PRACUJ PRO KLIMA
 
dekarbonizace
DEKARBONIZACE PRO ŠKOLY
RACE TO ZERO

klimatičtí migranti
KLIMATICKÁ ZMĚNA A MIGRACE
KLIMATICKÝ UPRCHLÍK
 
fakta a mýty
KLIMA°CHAOS 
KLIMA PUB KVÍZ
FAKTA A MÝTY

Úkoly pro studenty

Co hrozí, když nedostojíme svým klimatickým závazkům, k nimž jsme se přihlásili v rámci EU?

Pokud by Česko a další státy EU nesplnily své klimatické cíle, hrozí nejen pokuty a ekonomické sankce z EU, ale hlavně zhoršení dopadů klimatické krize – sucho, extrémní počasí, ztráta úrody a biodiverzity. Zrovna ČR plní své závazky velmi pomalu a politický diskurz není nakolněný dekarbonizaci. Pokud bychom dál zaostávali, přišli bchom o možnost čerpat evropské fondy určené na přechod k čisté energii, modernizaci průmyslu. Nedodržení závazků by také poškodilo naši důvěryhodnost vůči ostatním státům a vůči mladé generaci.

„Znečišťovatel platí“ je princip, který nutí velké znečišťovatele chovat se zodpovědněji. Kam peníze z povolenek a pokut putují? Na co bys je použil/a ty?

Peníze z emisních povolenek a ekologických pokut jdou většinou do státního rozpočtu a část se využívá přes Státní fond životního prostředí na podporu obnovitelných zdrojů, zateplování domů nebo modernizaci dopravy. Dají se využívat i na rozvoj veřejné dopravy, přechod na čisté energie a na vzdělávání o ochraně klimatu. Snahou je, aby se více podporovali lidé s nižšími příjmy, aby pro ně zelená opatření nebyla finanční zátěží.

Které další zákony, normy, dohody, dotace a sankce (mimo zde uvedené) podporují boj s klimatickou změnou?

Je to například Pařížská dohoda, která stanovuje celosvětové cíle snižování emisí, nebo Evropská zelená dohoda (Green Deal) a balíček opatření Fit for 55. V Česku pozitivně motivujeme občany k dekarbonizaci budov: program Nová zelená úsporám nebo Oprav dům po babičce a zaměřujeme se ny vyloučené regiony přes Modernizační fond. Sankce za porušení environmentálních pravidel uděluje Česká inspekce životního prostředí. Důležité jsou i dobrovolné nástroje, granty a dotace. Dostanou se k nám i mezinárodní iniciativy, jako jsou například cíle OSN pro udržitelný rozvoj (SDGs).

Příběh

Montrealský protokol: když svět společně zastavil freony
V roce 1987 se 198 států dohodlo zastavit výrobu chlor-fluoro-uhlovodíků, které ničily ozonovou vrstvu. Díky postupnému zákazu se podařilo odstranit 99% těchto látek. Vědci očekávají, že globální ozonová vrstva dosáhne úrovně před rokem 1980 kolem roku 2040 a nad Antarktidou do roku 2066. Doplňující Kigalijská dohoda navíc omezuje HFC chladiva a může do konce století ušetřit asi 0,4°C globálního oteplení. Tento příklad ukazuje, že když lidstvo dokázalo zkrotit freony, může koordinovanou akcí zvládnout i emise CO₂.